Hormonální antikoncepce není vhodným lékem na úzkost rodičů pubertální dcery

Marcela přichází s úzkostí, kvůli níž nemůže ani spát: bojí se, aby její patnáctiletá dcera Monika neotěhotněla. Apelovala na ni, že by jestě neměla se svým chlapcem spát, nicméně pro jistotu jí i nechali předepsat hormonální antikoncepci. Po měsíci ji ale zase vysadili, protože to Moniku “hodilo do depresí”, denně prý brečela. A Marcela zase nespí.

“A jak reálné to otěhotnění podle vás je?” zajímá mě. Vychází najevo, že Monika sama říká, že “tak daleko se ještě nedostali a zatím ani neplánují”.  Vlastně ani příležitost nemají. Navíc je ohledně antikoncepce poučená, ona i její první láska jsou zodpovědní. Postupně se ukazuje, že za Marcelinou úzkostí stojí obava o dvacet let staršího manžela, který má řadu zdravotních problémů. To on “plaší”: Zřejmě na nápadníka své jediné dcery trochu žárlí, a zejména se obává, aby případné dceřino těhotenství neudělalo čáru přes rozpočet jejich olympijským ambicím. Sám se kdysi na Olympiádu připravoval, ale neuspěl. Nyní je v důchodu a trénuje dceru…

Příběh Moniky má své paralely v mnoha dalších rodinách. Hormonální antikoncepci (HA) užívá řada mladých dívek. Čeští gynekologové ji bez problémů předepisují dívkám od patnácti let, často i těm, které ještě sexuální život nezahájily. A vím i o dívkách mladších, jež antikoncepční pilulky polykají: jsou jim předepisovány coby léčba akné či bolestivé menstruace. Případně si nechá pilulky předepsat oficiálně dívčina matka. Zprostředkovaně jsem se setkala i s tlaky rodičů chlapce na rodiče dívky, aby HA zajistili.

Stojí to za to?

Nechtěné těhotenství může být traumatickou životní událostí, obzvláště pro velmi mladou dívku. Nedivím se rodičům, kteří “plaší”. Myslím však, že HA není nejlepším lékem na rodičovskou úzkost, a to hned z několika důvodů:

– HA představuje riziko pro zdraví a přirozený vývoj dcery. Pohlavní hormony neovlivňují pouze pohlavní orgány, ale celé tělo včetně mozku, a také psychiku člověka. Hormonální antikoncepce má svá známá, vážná (byť vzácná) rizika, zejména riziko trombózy. Méně je zmapován vliv HA na emoce a náladu. Některé studie referují o pozitivním vlivu na náladu, často ve spojení s odstraněním premenstruačního syndromu; jiné však varují před zvýšeným rizikem deprese, úzkostných poruch, únavy či podrážděnosti, což je i relativně častá zkušenost mých klientek. U adolescentních, a zejména pubertálních, dívek bychom pak měli být ještě opatrnější, neboť jde o zásah do cyklu, jenž se ještě ani nestihl sám ustálit; o ovlivnění vývoje mozku v době, kdy je velmi plastický. Studie, které by mapovaly komplexní vliv dlouhodobého uzívání HA na vývoj ženy od pubertálního věku zatím nejsou k dispozici.

– HA často podkopává důvěru a upřímnost mezi dívkou a rodiči: Co si má dívka myslet, když jí rodiče říkají: “Ne abyste spolu spali, na to jsi ještě příliš mladá.” A pak jí nechají předepsat HA? Sdělením je: “Nevěříme, že se zachováš podle našich rad, nedůvěřujeme ti.” A to samozřejmě dívku odrazuje od toho, aby své rodiče poslouchala, aby k nim byla upřímná. Proč by to dělala, když jí stejně nevěří?

– Rodičovská úzkost a obavy stejně nezmizí: “Nezapomněla si vzít pilulku?” “Teď jsme dali sexu zelenou.. ale co pohlavně přenosné nemoci: použili by kondom, když těhotenství nehrozí?” Roky poté se pak rodiče začínají bát, aby ta jejich holčička, která si na HA zvykla, vůbec někdy děti chtěla, aby otěhotněla…

– Otázkou je též vliv HA na vztahy. Například se ukazuje, že vztahy vzniklé v době, ženy HA užívají, se rozpadají častěji, než když jsou v době seznámení umělými hormony neovlivněné.

Obliba hormonální antikoncepce v Česku v posledních letech klesla, stále však zůstává nejrozšířenější antikoncepční metodou. Užívá ji 45 % Češek v plodném věku (před deseti lety to bylo téměř 55 %). Řadíme se tak mezi země, v nichž je spotřeba antikoncepčních pilulek “na hlavu” nejvyšší. Vysoce převyšujeme průměr Evropské unie i pravlast pilulky Spojené státy Americké. Proč je právě u nás HA tak rozšířená, je otázka přesahující kapacitu našeho článku, chci však říci, že tento fakt ovlivňuje značné procento jedinců i společnost jako takovou. Hormony v antikoncepčních pilulkách působí na mozek žen a ovlivňují i například jejich touhu po dětech. Jejich vliv je tím větší, čím déle je žena užívá a čím mladší na začátku je. Spolu s množstvím uživatelek se pochopitelně mění celá společnost: normy, zvyky i hodnoty.

Pásek a kšandy

Chci připomenout, že otěhotnění lze účinně bránit i jinak, s pomocí metod citlivějších ke zdraví a vývoji mladé dívky (přerušovaná soulož, kondom, antikoncepční gely, plodné a neplodné dny…). K zajištění spolehlivosti stejné, jako má HA, lze tyto metody kombinovat, podobně jako když se hodně bojíme, aby nám nespadly klahoty, a vezmeme si raději pásek i kšandy. Použití těchto metod má mimo své antikoncepční účinky i další pozitiva: rozvíjí i zodpovědnost mladého páru, cit k vlastnímu tělu a tělu partnera/partnerky. V případě kondomu též výrazně snižuje riziko přenosu pohlavních chorob. A my rodiče nevyvracíme vlastní slova, nepodkopáváme důvěru svých dětí.

Pavla Koucká

vyšlo v časopise Vitalita a zdraví, 2017/3