Soumrak válečníků

Po revoluci se situace změnila a nároky na muže stouply. Prostředí je konkurenčnější, zato však mizejí tradičně mužské profese. Ženy chtějí, aby se muži podobně jako na Západě více zapojovali do domácích prací a péče o děti. Macho dnes není v kurzu.

Když jsem se Štěpánem Suchochlebem poprvé hovořila, byl zrovna s dcerou na školce v přírodě. To jsou hned dva nové fenomény – školka v přírodě a muž ve školce. Odborníci blahořečí oběma, ale to zatím ponechme stranou.

Štěpán také myje nádobí, vaří a nakupuje, a můžeme jej tedy bez okolků nazvat mužem nového věku, byť on sám se tak rozhodně neoznačuje. „Byl jsem u obou porodů i na rodičovské ,dovolené‘, umím dcery uložit, zvládnu uvařit, vyprat… Ale že bych to považoval za něco výjimečného, to tedy ne.“ A právě to, že se pan Suchochleb neoznačuje za výjimečného, je předzvěstí změny.

Dny českých mužů před dvaceti třiceti lety mohly vypadat zhruba následovně: ráno v šest vstát a jít do zaměstnání, osm hodin nějak uteče, a pak už žádná povinnost. Jen tu a tam opravit drobnost v bytě, o víkendu práce na chalupě. Kdo nechtěl kolaborovat s režimem, na kariéru mohl zapomenout.

Po revoluci se však situace změnila a nároky na muže stouply. Prostředí je konkurenčnější, zato však mizejí tradičně mužské profese. Ženy chtějí, aby se muži podobně jako na Západě více zapojovali do domácích prací a péče o děti. Macho dnes není v kurzu.

Chceme-li však pochopit, k jak hlubokým změnám v Česku i ve světě dochází, musíme pohlédnout do historie lidského rodu. Najdeme zde archetyp muže-lovce, který na sebe mohl být pyšný coby ochránce a živitel. Své sebevědomí opíral o fyzickou sílu, obratnost a spojenectví s jinými muži. Později přidal majetek. Tyto pilíře se však dnes hroutí, neboť mrštnost lovce a síla ochránce nacházejí jen minimální využití. „Díky“ vybití šelem a průmyslové revoluci ztratily fyzické aspekty mužství na důležitosti. I kdyby vypukla válka, fyzická síla bude hrát menší roli než v dřívějších tisíciletích. Velkou změnou je též emancipace žen nesoucí s sebou možnost finanční nezávislosti, takže ani majetek a kariéra mužů už nemusejí nutně hrát takovou roli jako dřív.

Mnoho se dnes píše o krizi mužů či mužství, o tom, že muži nevědí kudy kam. Stále častěji například řeší problém vlastní v minulých desetiletích prakticky výrazně ženám: dilema rodina versus kariéra. Zkrátka, dřívější muž-macho je pryč, ale nový prý ještě nepřišel.

Snad je již alespoň na obzoru. Podobá se avantgardnímu machovi, jak ho popsala v první polovině 90. let socioložka Hana Librová? Ten má být schopen altruismu, trpělivosti a lásky, zároveň si však udrží i své „mužské“ vlastnosti: fyzickou sílu, pevnost postoje a rozhodnost k činu. Možná to ale bude ještě trochu jinak. Klíčem k porozumění je biologie.

Rumcajs už není „in“

S rozvojem civilizace neustále slábne účinnost přírodního výběru (v němž jde zhruba o to, že úspěšní jedinci neskončí třeba v žaludku dravce či nezemřou na nějakou nemoc, a neztrácejí tedy možnost předat svoje geny do dalších generací). Naopak stoupá relativní význam výběru pohlavního (úspěšní jedinci získají sexuálního partnera a zanechají po sobě potomky). U lidí probíhá pohlavní výběr stále ještě převážně tak, že muži soupeří o pozornost žen, které si mezi nimi vybírají. A tady neškodí všimnout si módy; ta totiž do značné míry odráží, které znaky jsou sexuálně přitažlivé.

V dobách, kdy na Západě letěli svalovci typu Arnolda Schwarzeneggera, existoval v Čechách alternativní sexy typ, kterého snad nejlépe vystihuje pohádková postava Rumcajse, svéhlavého loupežníka z lesa Řáholce, v rámci přijatelné normy protestujícího proti vrchnosti. Po revoluci se to změnilo. Značku Rumcajs nahradila značka metrosexuál. Pistole na žaludy totiž už moc nefunguje a Rumcajsův vzdor pozbývá na významu.

Dalším hřebíčkem do rakve idolu je tlak komerce: muži typu Rumcajse toho mnoho neprodáte. Cílená reklama tak začala propagovat jiný typ muže. Muži budou stále o něco větší a silnější než ženy, rozdíly se zmenší.Na plakátech se jako mávnutím kouzelného proutku objevili štíhlí a upravení nebo „nedbale“ elegantní muži. Vzbuzovali dojem úspěšného městského muže. A skuteční muži se jim začali přibližovat. Pravých metrosexuálů, jejichž šatník je naditý novinkami a koupelna přecpaná všelikými parfémy a jinou kosmetikou, je málo, avšak změna nastává i u většiny ostatních mužů. Kosmetické a módní salony, špičková kadeřnictví i kliniky estetické chirurgie shodně hovoří o nárůstu mužské klientely. A i muži, kteří jejich zákazníky nejsou, většinou alespoň dbají na hygienu.

Reklama se pochopitelně snaží prodávat, zároveň však reflektuje i hlubší potřeby společnosti. Méně machističtí muži jsou zřejmě potřebou dneška. Ženy si sice stále váží síly, pevnosti a rozhodnosti, ale oceňují i to, že jejich protějšek vyjadřuje své city, dokáže uznat svou chybu a čistí si zuby. A tvrzení, že nejlepším afrodisiakem je pro ženu umyté nádobí, má též cosi do sebe.

Z průzkumů sexuální přitažlivosti skutečně vyplývá, že ženy neupřednostňují muže s vysloveně maskulinními znaky (což jsou například – pokud se zaměříme na obličej – výrazné nadočnicové oblouky, hranatá brada, ostrý kořen nosu a celkově ostřeji řezané rysy). Preferují spíš tváře ne příliš maskulinní, nebo dokonce lehce femininní. Řada indicií nasvědčuje tomu, že jde o fenomén dneška a o změnu preferencí, lze to však jen obtížně ověřit – pochopitelně nejsou k dispozici stejné výzkumy z dob dřívějších.

Blíže ženám

Dělba práce mezi pohlavími, k níž patrně došlo před necelými dvěma miliony let u zrodu lidského rodu, způsobila převratné změny v charakteru vztahů mezi muži a ženami. Nyní dochází ke změně ve stejné rovině, avšak opačným směrem: když v dobře vytopené místnosti sedíme za počítačem a cosi ťukáme do klávesnice, což je práce čím dál tím typičtější pro obě pohlaví, nepotřebujeme při tom ani vlastnosti přisuzované ženám, ani vlastnosti typicky mužské.

Rovněž po příchodu z práce domů tomu nemusí být jinak. Vzhledem k upadajícímu kutilství na jedné straně a domácím přístrojům na druhé mizí rozdělení na mužské a ženské domácí práce. Navíc ženy odmítají být doma na „druhé směny“ samy. Někdo si rozdělí povinnosti stylem „jeden myje nádobí, druhý luxuje a vytírá“, jinde je to variabilnější. Štěpán Suchochleb říká: „U nás probíhá přátelský boj, kdo vypere, uvaří, nakoupí, vykoupe a podobně. Přece nebude jeden z nás pořád vyhrávat. My si žádné povinnosti nedělíme, prostě se vždycky nějak dohodneme.“

Shrňme tedy, co jsme zatím vypozorovali: typicky mužské přednosti (fyzická síla apod.) už nejsou příliš v kurzu. Rozdělení úkolů mezi pohlavími prochází také proměnou. Bylo by divné, kdybychom na tyto změny nereagovali – schopnost adaptovat se na nové podmínky považují biologové za jednu z příčin toho, proč se člověk tolik rozšířil a ovládl planetu. Jedním z prvních projevů naší reakce může být skutečnost, že se mění psychické i fyzické znaky, které ženy pokládají na mužích za sexuálně přitažlivé. Kam až podobné změny dojdou?

Nová mužská identita, kterou muži právě začínají nacházet, leží blíže k identitě žen. A lze dokonce předpokládat, že pokud současné trendy přetrvají, může se toto přiblížení projevit kvůli pohlavnímu výběru už za několik generací i v rovině biologické: muži například nebudou o tolik těžší než ženy, nebudou mít tak výrazné nadočnicové oblouky a podobně. Doba, kdy se uvedené znaky hodily v boji o ženy či k zastrašení soupeře, je sice pryč již dlouho, avšak pohlavní výběr má poměrně značnou setrvačnost, a ženy tak volily za otce svých dětí „mužné“ muže ještě dlouho. Jenže právě to se nyní vlivem popsaných a dalších mechanismů (například i díky hormonální antikoncepci) mění.

Přiblížení rolí obou pohlaví však neznamená, že fyzické rozdíly zcela zmizí. To se pravděpodobně nikdy nestane, rodit a kojit budou nadále ženy. Muži též budou stále o něco větší, fyzicky silnější a odvážnější, jen ne o tolik.

Ale na tom vlastně tolik nezáleží. Podstatné je, že rozdělení prací bude pravděpodobně flexibilnější, muži stráví víc času s dětmi a podstatou vztahu bude častěji než dnes partnerství v pravém slova smyslu, tedy oproštěné od dominance a submise.

vyšlo v časopise Respekt 7. června 2008