Sebepoznání

Jste tvrďák nebo citlivka?

David Kuneš: Sebepoznání. Psychoterapeutické principy a postupy. Portál, Praha 2009

V rámci své cesty životem se patrně snažíte porozumět i sami sobě, a tak vás zaujal název knihy Davida Kuneše. Autor nás sice varuje, že v jeho knize nenajdeme postupy, jak se stát „lepším člověkem“, to však neznamená, že bychom ji měli odložit. Byla by to škoda.

Na počátku publikace najdete kratší zamyšlení nad tím, k čemu nám sebepoznání slouží. Například nám pak pomůže uvědomit si větší paletu svých vlastností a schopností. Uvědomíme si tak svou jedinečnost a posílíme sebedůvěru, můžeme ale narazit i na nepříjemnosti: například když se budete přecitlivěle pozorovat, můžete ve svých očích zveličit nějaký běžný jev tak, že se začnete zbytečně obávat o své zdraví.

Podstatnou částí recenzovaného dílka je teoretické seznámení s různými psychoterapeutickými směry, které přístup k sebepoznání nějakým způsobem ovlivnily. Proč to? „Zřejmě největší množství poznatků do oblasti sebepoznání přinesli psychoterapeuté“, píše autor. Filosofové by sice možná měli své námitky, ale zkusme si užít, co autor nabízí. Svým způsobem je logické, že psychoterapie a sebepoznání spolu souvisí. Potřebujeme se poznat, abychom se sebou mohli něco dělat. Různé psychoterapeutické školy pak nabízejí na tuto problematiku odlišné, zajímavé pohledy. Tak například psychodynamicky orientovaní terapeuti jsou přesvědčeni, že naše chování z velké části závisí na nevědomých silách, které nás ovlivňují. Rozkryjeme-li a uvědomíme si své niterné motivy či konflikty, naučíme se s nimi efektivněji nakládat. Kognitivní a behaviorální terapeuti zase zastávají názor, že naše chování a prožívání záleží na vnějších podnětech nebo na našich vnitřních přesvědčeních. Humanisticky orientovaní kolegové pak vyzdvihují svobodu volby a lidskou vůli.

Teoretickým rozborem psychoterapeutických kořenů sebepoznání však kniha nekončí. Následuje praktická část – nástroje sebepoznání. Jde o pěknou sbírku cvičení. Některá si může zkusit čtenář sám, jiná jsou určena pro skupinu pod vedením zkušeného terapeuta. Některá jsou krátká, jiná vyžadují předchozí přípravu a řadu hodin práce. Jsou zde cvičení zaměřená na pozornost, vnímání, komunikaci, sociální sítě a vztahy, hranice osobního prostoru, vlastnosti, emoce.

O málokteré knize lze říci, že v ní má každá věta svůj význam. O knize Davida Kuneše to říci jde. Je psána stručně, jasně, zřetelně, srozumitelně laikovi, a zároveň si v ní své najdou i odborníci (hádám, že například vedoucí skupin ocení inspirující sbírku cvičení v praktické části).

„Můžeme sedět doma, zkoumat své nitro a rozpitvávat každé hnutí mysli. Ovšem daleko více se o sobě dozvíme, prožíváme-li různé nové události a zkoušíme-li si, jak reagujeme v situacích, při nichž nevíme, co nás čeká,“ píše David Kuneš. A tak chcete-li se lépe poznat, můžete zkusit některá z cvičení. Anebo si třeba sbalte batůžek a někam vyražte.