Pasti v myšlení

Neupadněme do Dobelliho pastí

Rolf Dobelli: Pasti v myšlení a jak do nich nespadnout. 52 omylů y v myšlení, které zkuste přenechat ostatním Wolters Kluwer ČR 2012

Také se přistihujete při tom, že si teprve dodatečně zdůvodňujete rozhodnutí, která jste již, neznámo jak, udělali? Že jste opomenuli příklady protiřečící vaší teorii? Že jste si nějakou věc koupili jen proto, že vám byl prodejce e sympatický? Pak vás jistě zaujme název knihy švýcarského ýla.
podnikatele a myslitele Rolfa Dobelliho.
Mě název nadchl, kniha sama poněkud zklamala.
Jde o zábavné a inspirující čtení, zdaleka však nečekejte kejse pregnantní analýzu myšlenkových postupů.
Dost často je to tak, že Dobelli upozorní na chybu jednostranného pohledu a nabídne pohled druhý, avšak stejně jednostranný. Například v kapitolce Iluze plavecké figury píše: „Profesionální plavci nemají skvěle stavěná těla proto, že tak usilovně trénují. Musí se na to z opačné strany: dobře plavou, protože mají určitou stavbu těla.“ To je ovšem zase druhý pohled na věc. Pravdivé jsou oba a preferencí druhého oproti prvnímu se autor dopouští srovnatelné chyby, jako je ta, proti níž horuje.
Podobně jednostranná jsou pak doporučení, která autor na konci každé kapitolky nabízí. Ano, pocit štěstí je z velké části vrozený, nicméně to neznamená, že by bylo vhodné, jak Dobelli radí, „velkým obloukem se vyhýbat knihám o tom, jak si pomoci“.
Souhlasím s autorem, že jsme neradi někomu dlužní, čehož zneužívají například obchodníci: Nabídnou nám malý dárek a pak očekávají nákup předraženého zboží. Na rozdíl od autora si však nemyslím, že nejlepší je dárek hodit do koše a ochutnávky potravin v supermarketech striktně odmítat. Tak bychom vylili s vodou z vaničky i dítě. Jen si to uvědomme a rozhodujme se s tímto vědomím.
Dobelli popisuje různé sklony lidského uvažování, avšak často nejde přímo o pasti. Například jako past „důkaz davem“ uvádí autor situaci, kdy se třeba podíváme tam, kam směřují zraky ostatních. Představuji si, že nás vede myšlenka: „Tam asi bude něco, na co se stojí za to podívat.“ A ta je přece zcela na místě, nic čemu bychom se měli vyhýbat.

Vadí mi též zjevné autorovy neznalosti. Například: „S reciprocitou se setkáváme V u všech druhů zvířat, jež se musejí vyrovnávat s velkými výkyvy v dostupném množství potravy,“ píše Dobelli v kapitolce Revanšování neboli reciprocita. To ovšem není pravda, existují různé strategie – behaviorální, ekologické i metabolické. Nebo: „Komu se podařilo vehnat do jámy dva místo jednoho mamuta, žil z nich dvakrát tak dlouho,“ uvádí z zase v kapitole Exponenciální růst. Jejkote, cožpak autor opravdu věří onomu nelogickému mýtu, že pravěcí lidé kopali jámy do permafrostu, aby nalovili mamuty? A kde vzal tvrzení, o něž opírá paradox volby: že „Dnešní člověk má k dispozici přes 500 psychických nemocí… na 500 5000 prázdninových destinací…“? Atd. atp.
Jednotlivé Dobelliho pasti se občas nejasně překrývají, určité příklady je možné zařadit tam i onam. Občas si dokonce protiřečí a někdy zas mate pojmy – například uvádí zamilovanost jako haló-efekt.
Celkově se domnívám, že pro člověka se základním vzděláním v oblasti psychologie, statistiky a pravděpodobnosti kniha není přínosem. Na druhou stranu na českém trhu není žádná jiná kniha komplexně pojednávající o daném tématu. Pro méně znalé čtenáře může jít o zajímavé čtení, doplněné trefnými a pěknými ilustracemi Birgit Langové. Text plyne v krátkých kapitolkách, jež původně vycházely jako novinové sloupky.
V případě hlubšího zájmu pak lze využít skutečnosti, že kniha uvádí i anglické názvy pastí, což ulehčuje možnost dohledat si případně více. Jen bych ještě citovala doporučení samotného autora: „Kdykoli potkám nějakého experta, pokouším se s ním změřit síly. Dělejme to taky tak.“ Neupadněme do Dobelliho pastí, přemýšlejme nad nimi.

vyšlo v časopise Psychologie dnes, duben 2013