Jak antikoncepce změnila ženu

O hormonální antikoncepci se říká, že osvobodila ženu od nutnosti rodit. Proč, když už prastará přerušovaná soulož je relativně spolehlivá a vždy dostupná?

Od nepaměti lidé řeší, jak předejít nežádoucímu těhotenství, jak milostný akt oddělit od plození. Sex nám totiž neslouží pouze k výrobě potomků, jeho další podstatnou funkcí je sbližování muže a ženy, udržování vztahu. Nechceme se ho vzdát jen proto, že nemáme v úmyslu zplodit (dalšího) potomka.

Brzy poté, co naši předci pochopili, jak vlastně dítě v těle ženy vznikne, začali vymýšlet metody, jak početí bránit. První účinnou metodou byla pravděpodobně přerušovaná soulož, následovaly různé bariérové prostředky (kondomy zhotovované např. ze zvířecích střev) a bylinné přípravky (v našich podmínkách routa, pelyněk, šalvěj a další).

Hormonální antikoncepce (HA) však znamenala zásadní změnu. Čím to?

Touha rozsévače

Než odpovím, pozvu Vás na chvíli do subsaharské Afriky, konkrétně přímo do Nigeru, kde je nejvyšší porodnost na světě (přes 7 dětí na jednu ženu). Zajímavou věc zde zjistíte, když se dostanete k místním ženám blíž, a začnou se vám svěřovat. Dozvíte se od nich, že kdyby záleželo čistě na jejich vůli, rodily by 3-4x. K vyššímu počtu dětí je vede tlak zvenčí: zejména jejich manželé a širší rodina, a také náboženství. Cena ženy se zde často měří počtem dětí, které porodí.

Obecné povědomí říká, že je to zejména žena, kdo touží po dětech, a že muž takovou touhu nemá. Když se ale na onu „touhu po dětech“ podíváme blíže, pak zjistíme, že žena touží zejména pečovat. Plodit touží především muž. Zpravidla jsou to ženy, kdo má potřebu svou plodnost kontrolovat a počet potomků omezovat.

Proto způsobila hormonální antikoncepce takovou změnu: ovládá ji totiž žena. Jednoduše: když muž nechce: nepřerušuje, kondom si nebere, a žena, chce-li vztah udržet, má jen omezené možnosti početí bránit. Byliny sice fungují, ale jsou méně účinné, ne vždy dostupné a s řadou vedlejších účinků.

Vítězné tažení

První hormonální antikoncepční pilulky (Enovid) byly schváleny ve Spojených státech amerických roku 1960. Dnes užívá hormonální antikoncepci přes 100 milionů žen po celém světě. V průběhu více než půl století proměnilo složení pilulek, zejména kleslo množství podávaných hormonů, a tím i nežádoucích účinků. Ženy si dnes mohou vybrat z řady preparátů, jež obsahují různé podíly syntetických estrogenů a progestinu, tak, aby jim sedly. Místo pilulek mohou zvolit též jinou formu aplikace: náplasti, které se nalepí kdekoli na kůži 1x týdně, depotní injekce 1x za tři měsíce či podkožní implantát fungující roky. Krom ochrany před otěhotněním poskytují pilulky i další pozitiva. Některé uživatelky si libují, že mírní jejich periodické krvácení včetně bolestí a výkyvů nálad; jsou šťastné, že si mohou „menstruaci“ volně posouvat, a vylepšit tak třeba letní dovolenou.

Různé země a kontinenty se v oblibě antikoncepčních metod liší. Hormonální antikoncepce je nejpoužívanější metodou v Africe a – v České republice. Hormonální antikoncepci užívá 54 % Češek v plodném věku. V Evropské unii celkem je to přitom 24 % žen; v pravlasti antikoncepční pilulky, USA, je to 17 % a třeba v Japonsku pouhé 1 %.

Čím je dána tak vysoká obliba HA u Českých žen je otázkou, jež by stála za hlubší analýzu: Může za to lobbing farmaceutických firem, jimž čeští lékaři podléhají více, než v zahraničí? Nebo jde o specifika vztahu mezi českými muži a ženami? A jak se to projeví po letech a desetiletích na naší společnosti?

Je třeba si přiznat, že hormonální antikoncepce má též nežádoucí účinky a rizika, a to nejen zdravotní, ale i psychologické a sociální. Podstatným způsobem totiž ovlivňuje chování i prožívání žen, jejich osobnost. A ač si to málo uvědomujeme, promítá se i do chování mužů a vzájemného vztahu mezi pohlavími.

Změny mozku, chování i prožívání

Výsledky studií o vlivu hormonální antikoncepce shrnuli vloni v časopise Frontiers in Neuroscience rakouští odborníci Belinda Pletzerová a Hubert Kerschbaum. Píší o vlivu syntetických i přirozených hormonů na strukturu a funkci mozku, na kognitivní funkce či emoce, a upozorňují i na to, jak málo byly vlivy HA zkoumány a jak málo vlastně víme. Výsledky řady výzkumů se navíc liší.

Rozdílné výsledky přinášejí například odborné studie zkoumající vliv HA na emoce a náladu. Některé referují o pozitivních vlivech na většinu uživatelek, jiné naopak varují před zvýšeným rizikem deprese, úzkostných poruch, únavy či podrážděnosti. Pletzerová s Kerschbaumem přitom zpochybňují studie o pozitivních efektech: zkoumaly totiž ty uživatelky, které nepřestaly pilulky užívat. Ženy, které HA brzy vysadí (často právě kvůli nepříjemnostem v oblasti emocí), zahrnuty nejsou.

Velmi problematické je podle zmíněných autorů též to, že s užíváním antikoncepce začínají dnes dívky často ještě v pubertě, typické svou neuroplasticitou. Nikdo totiž dnes nedokáže s jistotou říci, jak tato skutečnost mění jejich mozek, prožívání i chování. Vědci se dnes neshodnou ani na tom, zda syntetické hormony v pilulkách ženy spíše feminizují, či maskulinizují. Jisté je naopak to, že změny mozku jsou ve značné míře nevratné – zůstávají i po vysazení antikoncepce. „Množství žen, které užívají hormonální antikoncepci konstantně stoupá, a věk, kdy ji ženy začínají brát, klesá,“ píší autoři zmíněné studie a předpokládají, že změny v osobnosti  a sociálním chování uživatelek HA má významné důsledky pro celou společnost.

V této chvíli je na místě upozornit na to, že u mladých žen (mezi 15 a 29 letu) v České republice je procento uživatelek HA ještě vyšší: 70 %. Někteří gynekologové předepisují antikoncepční pilulky i dívkám, které ještě nežijí sexuálním životem.

Sexuální uvolnění

Účinnost hormonální antikoncepce je vysoká – různé studie uvádějí různá čísla, dají se však shrnout do vyjádření, že při optimálním způsobu užívání (což znamená zhruba to, že pilulku polknete každý den ve cca stejnou dobu, a že jí pak nevyzvracíte), máte více než 99% jistotu, že v průbehu jednoho roku neotěhotníte. Není divu, že se ženy užívající antikoncepční pilulky sexuálně uvolnily. Milují se s muži, a nevyžadují za to jistotu manželského svazku.

Široce rozšířené užívání hormonální antikoncepce přitom neovlivňuje jen ty páry, kde žena pilulky polyká, ale vztahy celkově. Nesezdané soužití se stává normou. Zatímco v roce 1990, kdy u nás hormonální antikoncepce nebyla zdaleka tak rozšířená, se rodila mimo manželství necelá desetina dětí, dnes je to 45 % (statistika za rok 2013). Vlivů je zde samozřejmě více, nicméně: když dříve muž přivedl ženu do jiného stavu, zpravidla si ji vzal (říkalo se, že se „musí“ ženit). Dnes se za její těhotenství necítí zodpovědný: obecné mínění totiž říká, že je to žena, kdo se může, a má, před početím chránit.

Dále má hormonální antikoncepce vliv i na stabilitu vztahů. Svazky, které vznikly v době, kdy žena užívala pilulky, se rozpadají častěji, než vztahy, do nichž vstupují ženy neovlivněné umělými hormony. Důvodem může být, že žena, která užívá hormonální antikoncepci, má pozměněné čichové preference. Nevědomě tak může volit jiného partnera, než by tomu bylo bez antikoncepce.

Začíná nová doba?

Vedle mainstreamu žen, jež u nás hormonální antikoncepci užívají, se stále častěji potkávám se ženami, které volí jiné možnosti. Jako důvod uvádějí obavy z vedlejších účinků umělých hormonů, jejich negativní vliv na životní prostředí (viz rámeček), strach o svou plodnost, příklon k přirozenosti, zdravý životní styl. Některé ženy uvádějí vlastní či zprostředkovanou silně negativní zkušenost: „Hormonální antikoncepce způsobila několika mým kamarádkám velké zdravotní problémy. Já ji nikdy nebrala a brát nehodlám. Vždyť existuje tolik jiných možností!“

Možná se začíná uplatňovat i skutečnost, že ženy nejsou na mužích tak závislé, jako tomu bylo dříve. Partnerství jsou vyrovnanější, a koncepce/antikoncepce je více chápána jako záležitost páru. Muž, který navzdory vůli ženy antikoncepci odmítne řešit, se mnohem pravděpodobněji může setkat s tím, že žena se rozhodne vztah s ním ukončit.

Též někteří lékaři mění postoj, a další (nejznáměji Helena Máslová) vyloženě varují před užíváním hormonální antikoncepce mladými dívkami, jejichž plodnost se teprve vyvíjí.

Velkou roli hraje též vývoj a dostupnost dalších antikoncepčních metod, tradičních i netradičních: můžeme používat spermicidní gely, nitroděložní tělíska; sterilizace je od dubna 2012 dostupná na vlastní žádost ženám i mužům nad 21 let. A například pro tradiční počítání plodných a neplodních dní nabízí dnešní trh minipočítače, s jejichž pomocí je účinnost prakticky totožná s pilulkami. Řada párů se navrací ke kondomu či přerušované souloži.

Ženy, jež volí jinou než hormonální antikoncepci, jsou se svou volbou většinou spokojenější. „Pilulky jsem brala několik let, a myslela jsem si, že je to pro mě dobré rozhodnutí. Pak jsem vysadila, a poznala, že to tak nebylo. Konečně se zase cítím jako žena, mám zpátky své tělo.“ „My s partnerem používáme jen spermicidní gel. Některý kámošky mi říkaj, že riskuju, ale já to nevidím tak tragicky. Jednak ty statistiky jsou poměrně slušný, a pak: věřím na osud. Pokud by mělo dítě přijít, tak by prostě přišlo, a my bychom ho přijali.“

Rámeček:

Xenohormony a životní prostředí

Otázkou, jež vzbuzuje obavy, je též další působení hormonů v pilulkách. S močí uživatelek se totiž dostávají polknuté xenohormony do životního prostředí, kde dále působí. Hodně se mluví o jejich vlivu na pohlaví ryb v řekách či dokonce na feminizaci mužů.

Panika z endogenních disruptorů je oprávněná. Dnešní muži jsou méně mužní, než před desítkami let (například vousy dnešních dvacetiletých mužů jsou výrazně řidší, než u jejich otců), a rybí samci vlivem endogenních disruptorů skutečně mění pohlaví, plodnost samic se snižuje.

Otázkou ovšem je, do jaké míry za to může antikoncepce. Když totiž srovnáme množství estrogenů vyloučených močí žen užívajících HA s množstvím estrogenů vyloučených jinými ženami v reprodukčním věku, zjistíme, že je velmi podobné. A taková obyčejná kráva vyčůrá za jediný den víc estrogenů, než žena za rok. Nutno sice podotknout, že v tabletách obsažený syntetický 17α-ethinylestradiol je sice odolnější vůči biodegradaci, než přirozený 17β-estradiol, a v životním prostředí tedy zůstává déle. Celkově se ovšem domnívám, že spíše než přímo hormony z antikoncepce se v životním prostředí uplatňují jiné zdroje: Jako hormonální disruptory funguje široká škála látek od fungicidů, pesticidů a plastů až po nátěrové hmoty a další běžně užívané látky.

článeik vyšel v Lidových novinách – příloha Relax 25. 4. 2015